Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kHůň je vlastně kF#obyla, co nEa hřbetě mě nHosila,
když jsem byl ještě malý dítě hrF#avý,
teď kHe stáří je prF#aštěná, a kdEyž chci skočit dHo sedla,
kope, kouše, prF#ostě nemá mrHavy.
R1:Když řeknu "čF#ehý", jde klidně "hHot",
když jí dám vC#7ostruhy, zastaví krF#ok,
Hechno dělá nF#avopak, teď dEostala chuť nHa koňak
a na pravej nF#ámořnickej grHog.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čF#ehý", jde klidně "hHot",
dám jí vC#7ostruhy, zastaví krF#ok,
Hechno dělá nF#avopak, teď dEostala chuť nHa koňak
a na pravej nF#ámořnickej grHog.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: Ha na pravej nF#ámořnickej grHog ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: